Půdorys domu z přelomu 19. a 20. století umožnil vznik 15 různorodých bytových jednotek s výhledem do Nuselského údolí. Pavlače, dříve sloužící jako společné otevřené chodby se vstupy do bytů, nyní přebírají úlohu soukromých balkonů. Signifikantní vzhled vnitrobloku vštěpuje klenutý strop pavlačí. Dvorek dotváří udržované předzahrádky patřící k přízemním bytům.

Nové zásahy nejviditelněji reprezentuje netradiční barevnost pudrových odstínů propisující se napříč celým domem. Hlavní dominantou sdílených prostor je původní schodiště. Hrubý povrch stupňů tvoří atypický kontrast k výrazně barevným stěnám chodeb a vstupních dveří bytů. Točitý tvar schodiště podtrhuje subtilní liniové svítidlo, které se vine napříč všemi patry.

Byty v prvním a druhém patře získaly pro dnešní dobu vhodnější dispozice, velkorysejší koupelny a některé i balkony. Vyztužení jejich stropů železobetonovými deskami posílilo statiku pater a zároveň do pokojů přibyl atraktivní vizuální prvek odhalených betonových stropů. Mezi prvním a druhým patrem se nachází také jediný mezonet s vlastním vchodem ze strany ulice. Nejvíce úprav si vyžádalo podkroví, se nachází čtyři byty různých velikostí. V přízemí byly zachovány původní konstrukční prvky, jako jsou valené klenby a niky.